rampa.wgz.cz

a ted zase v Anglii

Občasník z Austrálie

Neděle v Melbourne

Budík zvoní v sedm ráno. Skáču z postele. "Zdeňku, Veroniko, Franto, vstávat, lidi, vstávat, už je ráno." "Ale já mám ještě noc," ozývá se odněkud. "No tak, lidi, máme snad časový plán, musíme tam být brzo, abychom měli slušná místa." Podařilo se, peřiny se odkrývají. V půl osmé jsme byli již na snídani, která byla avizovaná jako v ceně ubytování. Nečekal jsem nic speciálního, spíš takovou kontinentální snídani, ale tohle mě dostalo. Snídaně zdarma se skládala z dvou krajíců toastového chleba a jedné misky cornflaků. "A tohodle se jako mám najíst, jo? Našlu na ně, beru si 4 toasty, cornflaky ať si nechají," říkám nevrle a přistupuju k toastovači. Jeden nefunguje, na druhý se stojí fronta. Za dvacet minut mám toasty opečené. Jenom z jedné strany, ale aspoň něco. Mažu na toasty máslo a marmeládu. Ještě šálek čaje a jsem v rámci možností spokojený.

Po snídani schováváme většinu zavazadel do úschovny při recepci a v devět hodin již opouštíme hostel. Tramvaj znovu zadarmo, paráda. Vystupujeme zase u brány 5 a vydáváme se známou trasou do areálu okruhu. Za kontrolou lístků na mě volá nějaký chlap. Koukám, kde je. Za plotem. Co chce? Jdu k němu. "Ahoj, jak se máš?" povídá a pokračuje: "Jsem z Channel 7 a budeme točit příspěvek do Sun Rise (obdoba novácké Snídaně s Novou). Mohl bys tak za 5 minut stát u vchodu a chvilku mávat vlajkou?" Aaa, první úspěch s vlajkou se dostavuje :-) Za pět minut stojím na místě a mávám. No, mával jsem asi 10 minut, ale pak už mě to moc nebavilo, ženská před kamerou tam v dáli furt něco mlela a nevypadalo to, že by končili. Tak jsem se sebral, naposledy zamával a utíkal za zbytkem party, který se již vydal směrem k zatáčce 9. Tam přišel šok. Celý kopec byl plný lidí. Jenže ne ledajakých. Stovky Australanů si donesly vlastní pikniková křesílka a vytvořili si další tribunu. Nevýhodou bylo, že vlastnoručně tvořená tribuna umožňuje variabilní uspořádání řad s možností neomezeného místa pro nohy sedících. Takže každá řada měla před sebou asi metr místa, ne-li víc. Zabrali tak celý kopec a my jako první stojící řada jsme byli už za vrcholem kopce. "Hmm, to je pěkně na hovno," zhodnotili jsme nastalou situaci. "Uvidíme, jak se bude vyvíjet, doufám hlavně, že si nestoupnou, až závod začne, to bychom neviděli vůbec nic. Hlavně tohleto dvousetkilové sádlo před náma. Se divím, že ho ta židle ještě unese." No, nebylo to příjemné. Zbyl nám pouze doufat, že se nám podaří třeba ty řady v průběhu dne trochu posunout dopředu. Začínají první závody nižších kategorií. Jako první se jede závod těch podivných vozítek, o kterých jsem psal v první části. A závod to byl zajímavý. Přímo před námi nezvládá jeden závodník svůj vůz a posílá ho do bariér. "Hurá, trochu akce!" Bohužel to byl jediný karambol v naší zatáčce a v zásadě jediný atraktivní moment vůbec.

Následují Porsche, Formule 3 a BMW 1 s celebritami za volantem (mimochodem, v předposledním kole dokázal jeden závodník odvařit motor bavoráku, netuším, jak se mu to povedlo..). Pak projížďka pilotů F1 v historických vozech a povinné mávání divákům. Těsně před hlavním závodem jsme ještě na obloze mohli zhlédnout leteckou šou 6 malých letounů i prolet Boeingu 747 nad okruhem. Motory F1 naskakují, adrenalin stoupá...Je to tu, vrchol víkendu přichází. Úvodní závod sezony 2007 aut formule 1. Start. Raikkonen si udržuje první místo, za něj se řadí Heidfeld na BMW a duo Hamilton, Alonso na McLarenech. Massa ve druhém Ferrari udržuje v první zatáčce odstup a pak začíná svojí famózní stíhací jízdu skrz celé startovní pole. Předjíždí, kde se dá i nedá. Za povšimnutí stojí například předjetí dvou soupeřů hned v kole po vyjetí z první zastávky v boxech. Nevídané. Na čele se neděje nich zajímavého. Raikkonen zvyšuje každým kolem svůj náskok, za ním je pořadí stejné jako po první zatáčce závodu. Po prvních výměnách pneu a doplnění paliva s Němec na BMW propadá na čtvrté místo a na stupně vítězů se posouvají vozy týmu McLaren. A tak to v zásadě i skončilo. Jen se při druhých zastávkách prohodil Alonso s Hamiltonem. Massa skončil 6., pouhých pár desetin sekundy za pátým Fisichellou. Abych pravdu řekl, kdybych nebyl přímo na okruhu, tak bych závod považoval za celkem nudný. Osobní účast však udělá napínavou podívanou i ze závodu v Maďarsku. Je tu konec, Ferrari oslavuje první vítězství v nové sezoně. My opouštíme vršek kopce a cpeme se jako většina diváků na trať, jak je dobrým zvykem. A zde zapůsobila moje nová vlajka podruhé. Byl o mě větší zájem než o Raikkonena na obrazovce či porouchané monoposty vezené na náklaďácích. "Můžeme se s tebou vyfotit?" "Nepůjčil bys nám svoji vlajku na chvíli?" To jsem slyšel každou chvilkou. Po 30 minutách pózování se dostávám k tomu, abychom se vyfotili i my jako výprava na trati.

Jdeme dom. Závod skončil, ještě pár obarvených kamínků do kapsy a vyrážíme směr tramvaj do centra. Máme dost času, tak volíme turistickou projížďku historickou tramvají po Melbourne. Normálně funguje jako okruh, ale přítomnost formulí ve městě uzavřela část trasy, takže z okruhu se stalo účko. A jedné cesty dolem dokola se staly tři cesty na jednu konečnou, na druhou konečnou a zpět do města.Následuje vyzvednutí zavazadel, krátké občerstvení u McDonald's a v půl osmé se všichni i s Michalem s Gábinou scházíme na hlavním melbournském nádraží. 8.00pm. Sedíme ve vlaku, dveře se zavírají a my se rozjíždíme zpět do Sydney, zpět ke každodenním povinnostem jako škola a práce. Zpět do běžného koloritu. Jen já se můžu utěšovat myšlenkou, že neopouštím Melbourne navždy, že se sem již za tři týdny vrátím....

Konec

Žádné komentáře