rampa.wgz.cz

a ted zase v Anglii

Občasník z Münsteru

Čtvrtek 13. března 2008

Ode dneška by se především Lucka měla řídit heslem: „Přežiješ-li čtvrtek 13., přežiješ už všechno.“ Ráno si totiž šikovně při ustlávání postele skřípla prostředníček mezi dvě prkna, a to tak zle, že to chvilku vypadalo na nutnost okamžité resuscitace a transportu do nemocnice. Naštěstí však sebrala poslední zbytky sil a strčila si onen prst do ledové vody. Nicméně ji celý den bolel, takže si třeba ani nemohla pořádně zapnout bundu. Doufejme, že se jí to zlepší a nebudeme muset v blízké budoucnosti vyzkoušet účinnost a spolehlivost našeho pojištění.

Plán na dnešní den zněl:

1) nechat si u Luďka a u Lucky vymalovat.

2) Zajít do Sparkasse a zaplatit ten Semesterbeitrag, protože se nám konečně ve schránce objevila první korespondence J

3) Zajít někam do prodejny mobilů a zeptat se na ceny předplacených karet, abychom mohli pořádně telefonovat,

4) Já jsem si potřeboval koupit mraženou zeleninu a kábl na televizi

Malíř se opravdu k Lucce v půl osmé dostavil, takže se přemístila na zbytek rána ke mně do pokoje. Luděk má také vymalováno, a tedy se čeká už jen na mě. Zatím mi ale ani nebylo dáno vědět, kdy se má pan v bílém objevit, tak uvidím. Zbytek plánu se ale neplánovaně posunul, protože jsme se rozhodli, že se vydáme na závod s časem a zkusíme si podat přihlášku na internet (k tomu jsme prý potřebovali Matrikelnummer, které jsme obdrželi dnes s tím dopisem od školy). Autobusy nám samozřejmě před nosem odjížděly, takže jsme měli hodinu na to, abychom pěšky přešli snad polovinu města a dostavili si mezi 12.00 a 13.00 do kanceláře firmy, která se stará o net na studentských ubytovnách. Řeknu vám, takhle rychle jsem šel naposledy před půlrokem, kdy jsem letěl do školy na písemku z angličtiny. Lucka na tom byla ještě hůř, neboť její krátké nohy ji nutily k vyšší frekvenci kroků. Ale musíme se pochválit, stihli jsme to. Teď ta špatná zpráva: varianta s wi-fi routerem nevyšla, bylo nám sděleno, že je to zakázané a že když to zjistí, tak nám okamžitě odpojují net. Takže bohužel budeme si muset každý kupovat modem, platit aktivaci a také platit v červenci za ukončení smlouvy. Co se dá dělat, no L Další problém nastal, když jsme zjistili, že jsem si já a Lucka zapomněli údaje o našem bankovním účtu, které se vpisují do smlouvy o internetu, takže se přihlásil jen Luděk. Ale není to tak hrozné, vyplněnou smlouvu můžeme prý odevzdat i u nás u Hausmeistera.

Splnění dalších částí dnešního programu bylo zásadně ovlivněno faktem, že si při druhé rundě obchůzek (Sparkasse, kábl a mobily) Lucka doma zapomněla průkazku na autobus. A to nám zrovna přijel autobus přesně na čas. Tak ti Lucko pěkně děkujeme!!! Navíc jsme působili docela vtipně, protože já i Luděk jsme už nastoupili do busu a museli jsme kvůli Lucce zase vystoupit. Až si prochodím boty, tak vím, kdo za to z převážné části může. A pak nám dokonce zapírala, že nám za její omyl slíbila 4 jablka pro každého. Snažila se je sice nahradit slibem, že nám udělá k večeři chleba s bio medem, nicméně si to zase pokazila dodatkem, že si máme donést vlastní chléb.

Do Sparkasse jsme teda šli pěšky (ne, tentokrát jsme tam žádnou halucinaci neměli) a mobil s kabelem jsme nechali na zítra. Ještě jí ráno radši zkontroluju, jestli má tramvajenku u sebe. Pak už jsme pouze relaxovali a večer si udělali každodenní kino. Dnes se promítal Polibek draka. Není to špatný film, na to, že se to celé točí okolo neporazitelného Číňana, který se točí okolo sebe se zvednutou nohou a všichni nepřátelé odpadávají jak kostičky domina, se na něj dalo i koukat.

PS.: Zabít je málo!!! Lucka měla tramvajenku celou dobu s sebou, pouze ji měla v jiné kapse než normálně.

  

Žádné komentáře